Majestátní jezero o rozloze 54 km2 leží v národním parku Te Urewe, cca 80 km vzdušnou čarou od naší tehdejší (Vánoce 2014) základny v Gisborne. Jeho maorský název Waikaremoana se překládá jako „Jezero vlnící se vody“ a se svými 256 metry hloubky je nejhlubším jezerem Severního ostrova. Jezero je obklopeno horami a původním pralesem, který nikdy nebyl vytěžen. Můžete se zde prodírat džunglí, užívat si dech beroucí výhledy na krajinu a občas narazit třeba na úhoře.
Na jezeře se také nachází vodní elektrárna. Nový Zéland může jít celému světu příkladem v získávání elektrické energie z obnovitelných přírodních zdrojů, neboť tímto způsobem vyrábí 75 % veškeré elektrické energie a řadí se tak ke státům s nejnižší emisí oxidu uhličitého na světě. Konkrétně vodní elektrárny na NZ produkují celkově 55 % elektrické energie a celý Jižní ostrov je na vodní elektrické energii závislý dokonce z celých 98 %. (Pro srovnání ČR získává 66% elektrické energie z tepelných elektráren, 30 % z jaderných a pouhá 3% z obnovitelných přírodních zdrojů.)
Desítky černých labutí jsme objevili plout na hladině menšího jezera Whakamarino. A ten kluk na kole, co vypadá trochu jako bezdomovec, je německý dobrodruh, který takhle objel celý Zéland. S tím naším několikaměsíčním přežíváním v autě jsme žabaři – příště půjdeme pěšky.
